Čert

Jmenuji se Čertík. Rád bych našel domov podle mého gusta. Teď bydlím u tety Evy, vůbec to tady není špatné. Tam, kde jsem byl předtím, v městečku Lhenice, jsem nikoho nezajímal a potloukal jsem se, jako hodně koček tam. Nějaký blbec mě střelil diabolou do hrudníku, pořád jí tam mám. Měl jsem velikou bouli v kožichu a mám volný kotník, staré zranění, ale nepřekáží mi to vůbec. Teta dokonce podávala trestní oznámení, protože tam bylo hodně ztrápených koček. A tak jsem se rval se životem, abych přežil, jak se dalo. Co tedy vážně nemusím, jsou psi. Naučil jsem se bránit. Teta Eva má také psa, tak na něj občas skočím a nejradši bych ho podrápal a zakousnul. Ale, že prý to tak nejde, zlobí se na mě, že tak se slušný kocour nechová. Lidi, řeknu vám, jak jsem žil na té ulici, tak já se tam už v žádném případě nechci vrátit. Ani náhodou. Já jsem sám normálně jako pes. Pořád chodím za tetou a budu chodit poslušně za každým páníčkem. Nechci se toulat, jsem jako klíště, kam jde páníček, tam jdu já. Klidně budu žít i v paneláku, žádnej problém. Nebo uvnitř v domě a budu hlídat dvůr. Chci se mazlit, povalovat a dobře si baštit. Jó a vůbec nejsem vybíravý. Ostatní kocourky a kočičky mám rád, nejsem konfliktní, ale ty psy, tak ty fakt nesnáším. Jo a prý raději žádné malé děti, na ty nejsem zvyklý. A jestli jsem to ještě nevymňoukal, tak jsem docela starší kocour, kastrovaný, testovaný, očkovaný, jo a nemám žádný zuby, takže žádné starosti se zubařem. Teta říká, že jsem nejlepší kocouří dědek. Nacházím se v Písku a jestli se najde někdo suprový, tak by mě prý i svezli. Nojo, chtějí se mě asi zbavit. Tak pište lidi. 

Nález 9.5.2024 Lhenice

Starší kocour Čert hledá domov, kde by mohl žít s páníčky uvnitř v teple a občas se projít na zahrádce, kde je bezpečno. Věříme, že takové místo existuje.

Je po operaci kde mu vyoperovali bulku na boku. Teprve po vypuštění do prostoru jsme zjistili, že má ještě něco s kotníkem. Vzhledem ke stáří a k tomu, že ho zranění nijak nelimituje, ho nenecháme operovat.